BABYBOX - STATIM
základní informace
Odložené děti
(úvod do problematiky)
Odložené děti v minulosti
Prvním historicky známým nalezencem byl pravděpodobně Mojžíš, jenž ve 14. století před naším letopočtem připlul v košíku po Nilu, vylovila jej faraónská princezna a na svém dvoře taky vychovala. Vypracoval si společensky dobré postavení a stal se dokonce rádcem faraóna.
Odloženým dítětem byl taky Oidipus z rodiny královské pocházející, leč otcem v lese pohozený a pastýři vychovaný.
Vzpomínáte-li si dobře na pohádky, odložili rodiče i Jeníčka a Mařenku. Byli totiž tak chudí, že je nemohli uživit. Podobně odloženým dítětem byl i Plaváček.
V antickém Římě nebylo odložení dítěte pokládáno za protiprávní čin. Obvyklým místem, kam rodiče malého Římana odložili, bývaly tržnice.
Křesťanství svoji tradici negativního postoje k odkládání dětí počítá od 4. století.
Ve středověku byly ale nalezené děti obvykle vychovávány v křesťanských rodinách a církev nad jejich výchovou bděla. Je doloženo, že ve Francii již v 5. století byly instalovány u vchodů do chrámů mramorové mísy umožňující odložení dítěte.
První institucí výhradně pro nalezené děti byl dům zvaný Xenodochium založený v italském Milánu v roce 787. Obdobné pak vznikaly v Římě a v dalších italských městech.
V následujícím století přinesla technika vylepšení v podobě otočných zařízení namontovaných do bran nebo do zdí domů pro nalezence, nemocnic a klášterů. Matka dítě odložila, otočením zařízení jej přemístila do objektu nalezince a ještě mohla použít zvonek, aby upozornila personál.
Německá tradice počíná ve 14. století. První zařízení pro nalezence byla v Ulmu a v Kolíně. Ročně do nich byly odloženy až dvě desítky dětí.
Literatura uvádí, že např. v roce 1710 jich bylo v Hamburku odloženo přes dvě stovky.
Pečlivou evidenci o počtu odložených dětí vedli v Milánu. V letech 1843 až 1900 v tomto historicky prvním zařízení odložili rodiče 162 237 dětí. V Paříži bylo v 18. století ročně odloženo kolem sedmi tisícovek dětí. V Madridu se dochovalo přesné číslo z let 1586 až 1700 — odložených dětí tu sečetli 55 420.
Do historie odložených dětí se zapsal hudební skladatel Antonio Vivaldi, který v roce 1709 v Benátkách převzal vedení pěveckého sboru složeného výhradně z nalezených dívek. Podobně se o nalezené děti zasloužil Georg Fridrich Händel, z výtěžků svých londýnských koncertů podporující Foundling Hospital, dům pro nalezence založený v Londýně v roce 1741.
Jak se říká odloženým dětem v jiných jazycích
Němčina má pro nalezené či odložené dítě dva výrazy — „Findelkind“ nebo „Findling“. Italština používá slovo „trovatello“, španělština „esposto“, francouzština „enfant trouvé“ a v Anglii říkají nalezeným a odloženým dětem „foundling“ nebo „abandoned child“.
V současnosti se v Německu vžilo slovo „Babyklappe“ jako označení schránky, do níž je možno dítě anonymně odložit. Obdobný smysl mají slova „Babyfenster“, „Babykörbchen“, „Babywiege“ a „Babynest“, jež jsou často přebírána i jinými jazyky.
Kdo jsou odložené děti?
Kdo jsou odložené děti? Míníme tím děti odložené anonymními rodiči. Většinou se jedná o novorozence odložené matkami. Samozřejmě nemáme na mysli sirotky, jejichž rodiče jsou známi.
Proč rodiče opouští své děti?
Důvodů k odložení dítěte je mnoho. Pokusme se vyjmenovat alespoň některé z nich. Často odkládají děti matky, které těhotenství z nejrůznější příčin tajily a v jeho průběhu ani nenavštěvovaly zdravotní zařízení.
Typická pro matky odkládající dítě bývá malá vzdělanost a nezřídka drogová závislost.
Důvodem k odložení bývá špatná finanční situace rodičů nebo matky a neschopnost postarat se o základní potřeby dítěte.
Svoji roli často hraje očekávaná ostuda či kritika rodiny, strach z rodičů.
Děti odkládají ženy pobývající v nějakém státě ilegálně. Roli hrají i náboženské důvody, např. u muslimek, jež nesmějí mít pohlavní styk před svatbou.
Uvádí se, že děti odkládají také matky, jež otěhotněly po znásilnění.
Nepochybujme o tom, že důvodů je tolik, kolik je odložených dětí.
Odložené děti za našimi hranicemi
V péči o odložené děti je pravděpodobně nejdále Německo, kde je podle dostupných informací v těchto dnech zřízeno 67 míst, na nichž je možno dítě anonymně odložit. Jsou to inkubátorům podobné schránky zvané většinou „Babyklappe“. Některá zařízení akceptují anonymní předání dítěte po telefonické domluvě. V Německu jsou i zařízení umožňující matce pobyt s dítětem po dobu, než se rozhodne, zda si je ponechá nebo se jej vzdá. Běžné jsou i jiné formy pomoci matkám. Např. SterniPark v Hamburku zprostředkovává anonymní porody. Jsou známy případy, kdy se matka pro dítě vrátila, jindy ponechala na sebe spojení, protože si přála zůstat s dítětem v kontaktu. Zatímco např. SterniPark zveřejňuje čísla, Moses-Projekt v Amberku čísla neudává. Uvádíme několik čísel z německých zařízení datovaných do roku 2001. V roce 1998, kdy neexistovaly v Německu žádné „Babyklappe“, bylo nalezeno 20 zavražděných dětí a asi čtyři desítky odložených. V roce 1999 se uvádí 35, v roce 2000 39 případů zavražděných i odložených dětí. Za oba roky přežilo 34 nalezených dětí.
První „Babyklappe“ byla zřízena v Hamburku 5. dubna 2000 a za první rok její působnosti, přesně do 9. dubna 2001, do ní bylo odloženo šest dětí a dvě byly převzaty na základě telefonátu. Dnes je v Německu již 67 „Babyklappe“. Podle posledních informací se počet dětí do těchto schránek odložených blíží ke stovce.
V Rakousku je schránek pět, ve Švýcarsku jedna, rovněž v Jihoafrické republice a v italském Palermu je po jedné schránce. Nejrůznějšími způsoby bývá v Rakousku odloženo kolem padesáti dětí ročně. Ve Švýcarsku zdroje udávají pouze pět odložených dětí za dobu tří let. První „Babyfenster“ bylo v této zemi zřízeno 9. 5. 2001.
Spojené státy sčítají průměrně osm set odložených dětí ročně. Např. v Kalifornii je možno počínaje 1. lednem 2001 odkládat děti do porodnice s tím, že si je rodiče mohou do dvou týdnů vzít zpět. O zřízení schránek se uvažovalo i v New Yorku a v Los Angeles a předpokládáme, že v tuto dobu již existují.
V Maďarsku napočítali v poslední době 54 zavražděných dětí. Varující počet byl impulsem pro zřízení inkubátoru u vchodu budapešťské nemocnice Agost Shoepf-Merei. Většina odložených dětí je cikánského původu a jsou adoptovány převážně v cizině.
Ve Slovenské republice vzniklo v roce 2004 z iniciativy novinářky Anny Ghannamové občanské sdružení Šanca pre nechcených. Při nemocnicích v Bratislavě, Žilině a Prešově byla instalována „Hniezda záchrany“, jež jsou obdobou českých babyboxů. Během krátké doby v nich bylo odloženo několik dětí.
Jak funguje schránka pro odložené děti
Schránka je opatřena dvířky, jež lze otevřít pouze jednou, ale existují i taková zařízení, která se uzavřou automaticky, pokud by je odkládající osoba sama nezavřela. Vnitřní prostor je vytápěný na teplotu 37°C. Pro odkládající osobu je ve schránce připraven lístek s informací o dalším osudu dítěte a o možnostech, jak jej získat zpět. Některé schránky jsou opatřeny zařízením na získání otisku ruky nebo nohy dítěte. Otisk může sloužit jako doklad pro osobu, jež dítě odložila. Možná i jako památka…
Po uzavření dvířek se aktivují vizuální a akustické senzory přivolávající odborný personál. Osoba, která dítě odložila, má ovšem dostatek času, aby nepozorovaně odešla.
Kolik stojí schránky pro odložené děti
Uvádíme pro představu některé výdaje SterniParku v Hamburku. Např. od 1. ledna 2000 do 31. června 2001 přišel celý projekt v přepočtu na 10 468 039 Kč. Náklady na zřízení dvou Babyklappe činily 1 635 689 Kč. Náklady na kojence jsou vyčísleny částkou 859 265 Kč, náklady na miminka umístěná v nemocnicích 411 910 Kč. Od dárců získal projekt za tu dobu 8 177 935 Kč, od města Hamburk 849 473 Kč.
Např. od 1. 1. 2002 do 30. 9. 2002 náklady na zajišťovací systém schránek činily 1 029 EUR, provoz tísňové linky stál 28 220 EUR. Město Hamburk podpořilo projekt 30 678 EUR a dárci věnovali 109 984 EUR.
Přejme si, aby v Čechách byli dárci stejně štědří.
Důvody pro i proti zřízení schránek pro odložené děti
Schránky na odložení dětí nabízejí matkám a někdy i otcům východisko z krajní životní situace. Věříme, že osoba rozhodující se odložit dítě nemusí být vždy krkavčí matkou. Je to člověk, jenž potřebuje podporu, informace a hledá řešení. Mnohdy jistě rozhoduje o životu dítěte vteřina, podnět, náhoda.
Výhodou proti všem dosud nabízeným možnostem je absolutní anonymita. Pochopme, že ne každý je schopen jednat s institucí, jíž zdravotní nebo sociální zařízení bezesporu také je.
Odpůrci myšlenky tvrdí, že zřízení schránek zvýší počet odložených dětí.
Odpůrci uvádějí jako protiargument právo dítěte na informace o jeho původu.
Předpokládají, že odložené děti mají problém s nalezením vlastního já. A rodiče odložených dětí za svůj čin podle odpůrců projektu trpí. Otcové pak nejsou vedeni k odpovědnosti.
Schránky ovšem především zachraňují život dítěte.